Národní výstava Legnica - Polsko

02.08.2009   Magdalena Swietoń

 

 

Tato výstava by klidně mohla nést titulek "výprava za bardzo dobry" . Polsko je zemí, do které jsem se ještě nepodívala a kam se, tak říkajíc, prý jezdí pro tituly. Nevím, já jsem to tak nepocítila .

Na tuto cestu mě zlákala Petra s Morrisem, která původně plánovala dokončit polského Junior šampiona.  Vybraly jsme si tedy národní výstavu v Legnici, která není daleko od hranic a cesta je tam příjemná. Pro větší rozložení  nákladů na cestu jsme s sebou vzali na spolujízdu ještě další nadšenkyni s borderkou , takže jsme do Petřiného autíčka naskládaly nakonec tři lidi a čtyři psy.

Byl skutečně nádherný den, cesta ubíhala v pohodě v přátelském rozhovoru a jak jsme se blížily k výstavišti, tak Petra začala stále intenzivněji rozebírat variantu, jak budeme naše kerníky předvádět, až půjdeme o titul BOB. Hlášený byl totiž Morris, Kamei a Kenie (pozn. byli to jediní kerníci na celé výstavě). Přes moje protesty, že tohle je předčasné řešit, když vůbec nevíme jak dopadneme si Petra nedala říct a neustále instruovala naší spolucestující, jak má správně kerna předvést.

Díky navigaci jsme výstaviště našly v pohodě. Bylo rozloženo na krásném fotbalovém hřišti lemovaném stromy.

Stínu bylo pomálu a tak jsme rozložily stan, aby nám nebylo horko. Kerni víceméně začínali, šli jedni z prvních plemen. Posuzovatelka, paní Magdalena Swietoń, je sama chovatelkou kernů, a tak jsme byly velmi zvědavé, jak se jí budou čeští kerníci líbit.

Jako první nastupovala Petra s Morrisem. Pokud mohu soudit, tak Morris dnes chodil a předváděl se velmi krásně, nicméně paní rozhodčí neoslovil a tak mu zadala známku "bardzo dobry", což je u nás "VD".

Jako druhá nastoupila do třídy otevřené Kamei. I když jí horko nevyhovuje a dnes horko skutečně bylo, tak chodila i stála pěkně, měla jsem z radost. Byla jsem s výkonem Kameiky tak spokojená, že když mi paní rozhodčí vykládala, jak moc se jí ta fena nelíbí a že má vady (které ve skutečnosti nemá) kvůli kterým jí "nemůžu dát lepší než bardzo dobry", tak jsem se musela jen smát. Asi jsem vypadala jako nic nechápající blázen, protože mi paní rozhodčí opakovala známku několikrát .

Vzhledem k tomu, jak dopadla Kameika, tak jsem s lepší známkou pro Kenie ani nepočítala. Takže zadání "bardzo dobry" mě vůbec nepřekvapilo. Co mě překvapilo byla otázka paní rozhodčí, jestli je Kenie sestra Kamei, protože prý vypadají úplně stejně .

K tomu jsem skutečně neměla co dodat, jen jsem se musela začít smát.

A aby těch "bardzo dobrych" nebylo málo, tak naše kamarádka dopadla naprosto stejně . Krásná fena, ale ...... "bardzo dobry"

A tak skončilo naše putování po polských výstavách. Alespoň prozatím ......