Holandsko tam a zpět
aneb 1.600 km za 24 hodin
(23.02. - 24.02.16)
Další fenkou, kterou "čekají" mateřské
povinnosti je Isis. V únoru jí byly dva roky,
takže dospěla do ideálního věku pro svá první
štěňátka. Výběr psa pro Isinku byl i nebyl
jednoduchý zároveň. Protože mám slabost pro
severské kerny, Odina sleduji již od jeho
příjezdu do Holandska a jen jsem váhala, pro
kterou fenu by se hodil nejlépe. Sotva Isis
začala dospívat, moje rozhodnutí použít Odina
právě pro Isinku začalo nabývat konkrétnější
podoby
.
Protože Isis začala háravě blbnout, resp. chovat se ještě víc praštěně než obyčejně, už v lednu, kontaktovala jsem Yvonne s žádostí o souhlas s krytím a libovala si, jak to krásně vychází, když má Týna termín porodu až koncem února. Jenže ... nebyly by to moje feny, kdyby zas nevymyslely nějakou kulišárnu .....
Isis se sice chovala jako by měla hárat hned další den, ale ... skutek utek, hárání nepřicházelo a nepřicházelo. Po měsíci čekání už jsem byla lehce nervózní, zda je vše v pořádku, ale byly jiné starosti, tak jsem Isi jen sledovala a čekala. Ještě únorové Brno jsme zvládly bez hárání, ale to už jsem se zase naopak začínala modlit, aby nespustila hned po Brnu, protože by plodné dny mohly vyjít na termín porodu Týny...
Nu, co čert nechtěl, bylo to přesně tak.
Isis začala hárat pár dní po DuoBrnu a já si
nestíhala měnit mokré ručníky na hlavě mezi
přemlouváním Isinky, ať ještě chvíli vydrží a
Týny, ať rychle porodí. Jenže ... mohla bych už
za ty roky s kerny být zvyklá, že si prostě
dělají co chtějí bez ohledu na to, co si člověk
přeje
.
Týna se rozhodla, že mít v bříšku šest tlustých
štěňat je prostě zábava a rodit se prostě nebude
a nebude a Isis se zas líbilo jezdit autem do
Poříčí, nechat si brát krev a nechat nás s panem
doktorem tápat, co se uvnitř vlastně děje, když
progesteron nestoupá a nestoupá .....
Prostě ... další infarktová situace tohoto roku
.
Vše se v podstatě rozhodlo, když jsem jela k
panu doktorovi v neděli 21.2. na kontrolu s
Týnou, jen pro ujištění, že jsou miminka v
pořádku, když se bláznivá matka rozhodla zatím
stále nerodit, a přibalila jsem s sebou opět i
Isinku s tím, že uděláme poslední progesteron,
protože už mi její váhání začínalo lehce větrat
peněženku
.
Pan doktor Láznička Týnu i štěňátka prohlédnul a
stanovil termín porodu na noc z neděle na
pondělí (jak se také stalo), vzal Isis znovu
krev a shodli jsme se, že buď to teď vyjde, nebo
se jedná o rozštěpené hárání a necháme to prostě
osudu. Jaké bylo mé překvapení, když jsem si za
hodinu volala pro výsledek a dozvěděla jsem se,
že progesteron vylétl do závratných výšin a
termín krytí je stanoven na úterý a středu.
Takže ... hop nebo trop.
Poté, co Týna skutečně porodila v noci na
pondělí, resp. v brzkých ranních pondělních
hodinách, nastalo velké přemýšlení a váhání, co
teď s Isis. Protože odjet od novorozených štěňat
je bláznovství, i když Týna je zkušená a skvělá
matka a štěňátka vypadala v pořádku a přibírala
na váze od prvních okamžiků, hledala jsem jinou
cestu, jak dostat Isi k Odinovi a zpět. Bohužel,
nikdo z přátel a kamarádů, kterým jsem volala,
nemohl odjet tak rychle, a já zas dřív netušila,
kdy to vlastně bude. Nakonec nás "zachránil" můj
tatínek, který se uvolnil do Holandska na krytí
zajet - díky tati
.
Takže v podstatě jen krátká reportáž ....
Počasí v Praze a vůbec v celých Čechách vypadalo všelijak, a proto byl odjezd naplánovaný na úterní pozdní odpoledne, aby byla na cestu dostatečná časová rezerva. Naštěstí se teplota držela nad bodem mrazu, takže i když pršelo, netvořila se námraza. Až na hranice s Německem byl nepříjemný déšť, který záhy za hranicemi přestal a dál už cesta ubíhala jako v pohádce - žádné větrné poryvy, žádný déšť ani plískanice, jen pohodové čisté a suché dálnice.
dlouhá cesta na Amsterdam
svítání na dálnici
Protože rezerva na dojezd byla opravdu velká, bylo možné se cestou několikrát zastavit a dospat noc, takže času na odpočinek bylo skutečně víc než dost. Navíc nebyl ani mráz, tak stačilo vyhřáté auto, deky a zima na spaní nebyla.
krásné holandské domečky s velkými okny všech sjízdných kanálech jsou malé zvedací mosty
cíl dosažen
Yvonne i Odin byli na Isis již připravení a, i
když je Isinka divoška a torpédo, tak jí Odin
asi učaroval, protože při svém prvním krytí
stála jak panenka
.
není nad to, zajet si na rychlý sex do Holandska
V podstatě po naprosto pohodovém krytí, které
vlastně nikdo ani nečekal, zbyl čas na poklidnou
snídani, krátké popovídání a už se zase razilo
domů, do Čech
.
I cesta zpět byla v pohodě, žádné kolony, bouračky ani omezení provozu, dokonce i počasí Isis přálo a tak se jelo bez větších problémů. Protože je lepší dojet později než vůbec, i cestou zpět se udělaly dvě zastávky na spaní a delší odpočinek.
a jaké by to byly zastávky bez občerstvení u
Burger King
soumrak na cestách .....
Tak teď už jen čekat, jestli to všechno bylo k
něčemu dobré
.