Výběr chovatele
(březen 2019)
Jak přízračné, 10 let po článku "výběr majitele" jsem se odhodlala k sepsání "výběr chovatele" .
Co mě k tomu vedlo? Impulsem byla nejen situace kolem množíren a množitelů, která se posledních dobou hodně probírá a řeší, ale i zkušenosti z posledních let s návštěvami u štěňátek.
Nejdřív je vůbec otázka, KDO JE CHOVATEL ....
Podle zákonů ČR je chovatelem každý, kdo vlastní nějaké zvíře. Takže chovatelem je vlastně každý člověk, který má doma byť jen jednu jedinou rybičku. Což je na jednu stranu logické, na druhou stranu neuvěřitelně absurdní, protože přeneseno do psího světa je chovatelem vlastně i majitel krycího psa .... (hmmm, to zájemci o štěně moc nepomůže).
Ovšem z pohledu kynologického je chovatelem pouze člověk,
který vlastní chráněný název chovatelské stanice ČMKU
(článek V. odst. 3 Zápisního řádu ČMKU). Název
chovatelské stanice (CHS) je jméno, které si chovatel
vybere jako "příjmení" pro svá štěňata. Tento název je
mezinárodně chráněný organizací FCI a je unikátní, tj.
na celém světě nemohou existovat dva stejné názvy
chovatelských stanic. Název se dá darovat nebo přepsat
na jiného člověka, ale pak už nikdy nemůže člověk získat
jiný název CHS. O chráněném názvu dostává chovatel
certifikát, název se dá ověřit jak na příslušném
chovatelském klubu, tak přímo na ČMKU.
Ověření chovatele, resp. registrovaného názvu CHS vřele
doporučuji, zvlášť pokud máte jen stopu podezření. Ono
totiž není nic jednoduššího, než si název CHS buď
vymyslet a nebo si "přivlastnit" jakýkoliv název,
uvedený na stránkách ČMKU, protože kvůli GDPR tam již
nemohou být jména chovatelů. Takže .... důvěřuj, ale
prověřuj. Slušný chovatel se neurazí a vám to může
ušetřit problémy do budoucna .
Pro kerny existují v současné době dva chovatelské kluby,
KCHT = Klub chovatelů teriérů
www.kcht.cz a KCHMPP =
Klub chovatelů málopočetných plemen psů
www.kchmpp.cz,
přičemž chovatel může být členem obou klubů, ale chovat
smí pouze pod jedním z nich a to dle vlastního výběru.
ČMKU
je organizace, která zastřešuje chov čistokrevných psů a
jako jediná v ČR má právo vydávat rodokmeny štěňat
www.cmku.cz.
FCI je organizace, která zastřešuje všechny národní
organizace s chovem čistokrevných psů, jako právě ČMKU,
a schvaluje nová plemena. Zmínění FCI je dost důležité a
zásadní. Existují totiž další organizace, které vydávají
rodokmeny psů a pak existují "pseudospolky", které také
vydávají rodokmeny psů. Ve své podstatě je rodokmen
totiž "jen" soupis předků jednoho konkrétního štěněte /
psa, takže ... jinými slovy, rodokmen dokáže vyrobit
doma na koleni vlastně každý. Ovšem s takhle vystaveným
rodokmenem nemůžete se psem na výstavu, na zkoušky a už
vůbec není možné takového psa uchovnit a odchovávat
další čistokrevná štěňata (Tedy ... rozhodně ne u nás a
ne pod FCI) a de facto, nemáte vůbec jistotu, že předci
uvedení v rodokmenu skutečně existují a že jsou opravdu
předci vašeho štěněte.
Takže ... abych to ještě víc upřesnila, pokud si
budete vybírat chovatele a štěně, určitě se ptejte na
chov a na rodokmen zastřešený a vydaný ČMKU, resp. FCI.
A z tohoto důvodu je lepší si chovatele ověřit právě na
ČMKU .
Takže ... co je prověřený chovatel pod FCI už víme, co ale dál ... ?
Dál je samozřejmě fajn s chovatelem navázat nějaký kontakt a zjistit si něco bližšího o jeho osobě a chovných jedincích, resp. plánovaných vrzích. Je ovšem naivní si myslet, že solidní chovatel bude vykládat své chovatelské plány a vysněná spojení na potkání člověku, kterého vůbec nezná a který navíc pošle email stylu .... " ... chceme štěně, plánujete krytí ? " ... případně .... " ... za kolik máte štěňata? " ... Slušnost je se představit, napsat alespoň něco málo o sobě, zkušenostech se psy / teriéry a proč jste si vybrali právě kerna. Uvědomte si, že zatím vy si chovatele můžete lustrovat jak chcete, tak chovatel o vás zjistí jen to, co mu sami řeknete.
A než takový email vůbec napíšete, je dobré, pokud si minimálně sami pro sebe, odpovíte alespoň na těchto 10 otázek :
10 otázek pro budoucího majitele psa
(zdroj ČMKU - doporučuji přečíst originální znění)
1. Proč vlastně psa chci
Dobrá otázka ...proč vlastně chci teriéra = kerna?
Teriéři jsou specifickou skupinou psů, jsou ostří,
tvrdohlaví, chytří, vynalézaví a také svéhlaví. Je
opravdu dobré si uvědomit, zda skutečně chci takového
psa. Od kerna není možné čekat 100% poslušnost,
přítulnou mazlivost a obdivné vzhlížení k majiteli. Ano,
existují výjimky, ale to jsou skutečně výjimky
potvrzující pravidlo.
Na druhou stranu, kerni jsou povahově relativně měkcí,
milují všechny lidi a k dětem jsou naprosto ideální a
trpělivé plemeno.
Teriér, je prostě diagnóza .
2. Nemáme v rodině alergika
Další důležitá otázka. Všem zase, znám dost alergiků,
kteří chtěli a mají psa a alergii mají pod kontrolou
díky práškům. Jde tedy o to stanovit si priority a znát
své možnosti. Je zcela nevhodné vzít si štěně "na
zkoušku", za pár týdnů / měsíců zjistit, že takhle to
nejde a že nás přítomnost psa omezuje a přináší problémy
a pak se jej opět zbavovat.
Pes není hračka, kterou je možno kdykoliv vyhodit .
3. Souhlasí s pořízením psa všichni členové rodiny
Jedna z nejdůležitějších otázek. Není vhodné pořizovat
psa jako dárek bez vědomí obdarovaného, případně "na
truc" manželce, příteli nebo babičce, která s vámi bydlí
v jednom domě. Pes by měl být očekávaný a milovaný všemi
členy domácnosti.
Jen milovaný pes je šťastný pes .
4. Dokážu ho vychovat
Teriér nepotřebuje klasický výcvik jako služební
plemena, ale to neznamená, že nepotřebuje žádnou výchovu
/ výcvik. I teriéra je potřeba vychovat, minimálně jako
vhodného socializovaného společníka, který nebude
majiteli a okolí na obtíž. Počáteční socializace a
výchova štěněte je náročnější na čas, ale v budoucnu se
mnohonásobně vrátí. Takže i při pořizování štěněte je
potřeba zvážit, zda v období, kdy přijde nový člen
domácnosti, budete mít dostatek času, aby bylo možné se
pejskovi dostatečně věnovat.
Navíc ... jak jsem již psala, teriéři jsou vychytralí a
potřebují majitele, který je vždy o krok před nimi.
Pokud totiž na chvíli zaspíte, převálcují vás .
Takže pokud jste povahy spíš "mouchy snězte si mě", poohlédněte
se spíše po jiném plemeni, protože kern ...
vás skutečně "sní" .
Navíc ... na výchovu teriéra je potřeba jiný přístup než
na výchovu služebních plemen. Kern není ovčák a nesnáší
nekonečné opakování a pilování povelů, stejně jako
každodenní dril. Na teriéra je potřeba přístup laskavý,
ale důsledný, s bezmeznou trpělivostí a ochotou cvičit
věci "jinak".
5. Budu na něj mít čas
Souvisí s bodem 4. Nejprve je potřeba mít nejen
trpělivost, ale i čas na výchovu štěňátka a poté bude
potřeba čas na procházky a aktivity s dospělým psem. Je
nesmysl pořizovat si psa jako doplněk do domácnosti,
pokud nemáte dostatek času na vybití jeho energie.
Teriér je od přírody jako sud dynamitu, jako rozbuška a
koncentrovaná energie. Je naivní představa, že mu stačí
dvě 20ti minutové procházky denně a že pak bude doma
klidně a spokojeně čekat, než se vrátíte po 12ti
hodinách z práce. Pokud opravdu toto čekáte, tak vězte,
že až se vrátíte domů, budete neskutečně překvapení, co
všechno dokáže malé roztomilé štěňátko za pár hodin
okousat, přestěhovat, vytahat a rozházet.
U teriérů platí víc jak u jiných plemen ... unavený pes
je spokojený pes .
6. Kdo s ním bude chodit ven
Je fajn, pokud i v této otázce bude jasno předem a navíc
musíte mít vždy i plán "B". Můžete se domluvit, že budou
venčit štěně / fenu děti nebo manžel, ale děti mohou jet
na školu v přírodě nebo být nemocné, manžel může odjet
na služební cestu nebo se zdrží v práci a pes stejně
potřebuje jít ven. Navíc, svěřit dítěti hárající fenu ..
může mít nepříjemné překvapení v podobě malých
chlupatých neplánovaných dárečků.
Na druhou stranu, nutnost vycházek se psem může přinést
pravidelnost pohybu, který v dnešní uspěchané době chybí
nám všem .
7. Jak jsme na tom, vzhledem k držení psa, s bydlením
Další podstatná otázka. V pronajatém bytě či domě je
určitě lepší mít, minimálně tichý, souhlas majitele
objektu. Zde bychom se asi všichni shodli. Nicméně, i ve
vlastním bytě / domě nemáte ještě zcela vyhráno. Sice si
můžete koupit zvíře jaké chcete a nemusíte se nikoho
ptát, ale pokud chcete
předejít problémům do budoucna, je vhodné konzultovat
pořízení nového psího kamaráda se sousedy. Ne každému
musí pořízení zvířete vyhovovat a kompromis je určitě
lepší než možné nepříjemnosti.
U domu je také potřeba zvážit vhodné zabezpečení možného
úniku psa, tj. dostatečně zabezpečit plot a přístupové
cesty a to i s ohledem na sousedy, resp. na zvířata,
chovaná na sousedních pozemcích.
8. Kam s ním
Zde je potřeba vyřešit nejen otázku, kde bude pes
ubytovaný a zda bude spát v posteli, ale i to, kdo jej
bude hlídat v případě vaší dlouhodobé nepřítomnosti,
dovolené či nemoci. Postará se soused, děti, rodiče?
Máte v okolí spolehlivý psí hotel? Ano, většina
chovatelů sice nabízí hlídání svých odchovů, ale ne vždy
se to může hodit. Chovatel může jet na krytí, mít
štěňátka a dokonce, ač je to těžko představitelné, i
chovatel může jet na dovolenou. Takže i plán hlídání je
potřeba dobře zvážit ještě před pořízením štěněte.
Již Neruda se ptal ... Kam s ním .
9. Mám na to
Tím není myšlena částka pořízení štěněte, to je jen
nepatrný zlomek, který bude potřeba za celý život psa
zaplatit. Určitě je potřeba vzít v potaz pravidelné
veterinární prohlídky a očkování, kvalitní krmení,
poplatek za psa místnímu úřadu. To jsou částky, které je
možné předem odhadnout a pokud se k tomu připočte
občasný nákup hraček, nového pelíšku či obojku a
pamlsků, nemusí se zdát částka závratná. Slovy
Malého prince .. "jsi zodpovědný za to, co k sobě
připoutáš" a proto je potřeba počítat i s tím, že se
psovi může stát úraz, který bude stát nemalé finanční
výdaje u veterinárního lékaře a je pak na každém
majiteli, jak se k takovým výdajům postaví. Navíc i pes
stárne a starší pes znamená vždy zvýšené výdaje. Ať už
za potřebné vitamíny či doplňky stravy nebo za nutná
ošetření, která se se stářím objeví.
Pes je prostě taková věčná černá díra na peníze .
10. Bude schopen či schopna nechat psa být psem
Je pochopitelné, že si mnoho lidí pořizuje psa místo
dítěte. Buď z nějakých důvodů ještě není čas nebo
příležitost na vlastního potomka nebo jsou již děti
dospělé a najednou je doma smutno. Proti tomu nelze
namítnou vůbec nic, naopak, pes domácnost rozveselí,
stane se příjemným důvodem pravidelných procházek a
člověk přijde na jiné myšlenky, ale určitě lze
protestovat proti polidšťování psů, oblékání je do
všemožných módních oblečků a upírání jim "obyčejný" psí
život. Pes, a teriér speciálně, ocení víc běhání po
louce, prohánění myší, hrátky s psím kamarádem či
přetahování s majitelem, než luxusní obleček, obojek od
Swarovskiho nebo zlatem protýkaný pelíšek.
Prostě a jednoduše ... dovolte psu být psem .
Takže si to shrneme ... co je chovatel pod FCI je nám
jasné, první důležité otázky máme zodpovězené, takže
... jdeme dál
Zbývá tedy vybrat si konkrétního chovatele .
Od koho si koupíme příštího člena rodiny
(zdroj ČMKU - doporučuji přečíst originální znění)
Doporučuji přečíst originální znění na webu ČMKU a dovolím si k němu napsat pár poznámek, neboť nic není dogma a život není černobílý.
Co s výběru chovatele, resp. pochybností týče, tak nezbývá než se zmiňovaným článkem souhlasit. Poznámku si dovolím snad jen k feně, matce štěňat, která dva měsíce po porodu bývá opravdu "použitá" po předešlé březosti a dlouhém kojení, má vytahané cecíky, většinou začíná již výměna srsti a fena o štěňata již moc nestojí, neboť to jsou malé "otravné" kousavé piraně , takže většina fen před štěňaty spíš utíká, resp. jde si po svých zájmech .
Trochu víc bych se zastavila u zájemce o štěně, kde začnu
již citací, že ne každý zájemce musí být nutně návštěvou
příjemnou a že každý zájemce by měl dodržovat určité
zásady.
Následující poznámky nejsou myšleny nijak adresně a
určitě neplatí pro všechny zájemce o štěňátko, nicméně
bylo by fajn, kdyby si zájemce o štěně uvědomil, že i
chovatel je jen člověk a zkusil se vžít do jeho kůže .
Takže ...pár poznámek k článku:
-návštěva u chovatele by měla být předem dojednána
Ano, tak to je a tomu rozumět myslím není problém. I
chovatel může chodit do práce, jet na nákup, k lékaři,
pro děti do školy nebo může být třeba na psí výstavě.
Takže dojednat si termín návštěvy předem je zcela
pochopitelný požadavek. Co už bývá ovšem "problém", je
dodržení času návštěvy. Je jasné, že pokud jede zájemce
z daleka, může dojít ke zpoždění na cestě nebo naopak
přijede příliš brzo, protože si udělá větší časovou
rezervu a cesta pak uteče rychleji, než bylo v plánu. To všechno lze pochopit,
všechno se může stát. Je pak ale vhodné, když zájemce s
dostatečným předstihem informuje o změně času chovatele.
Ne vždy musí být chovatel nadšený, když přijedete o
půlhodiny dřív a vytáhnete jej z vany, přerušíte mu oběd
nebo jinou činnost, kterou měl před vaší návštěvou
naplánovanou. Stejně tak obráceně, pokud přijedete o
půlhodiny a déle později, nebude chovatel skákat
nadšením, neboť, pokud neví, kdy dorazíte, nemůže
vlastně dělat nic jiného, než čekat. Nemůže vzít psy
ven, připravit si věci na oběd / večeři, nemůže nic, protože vás čeká každou chvíli.
Jinými slovy, může se stát, že nepřijedete přesně na
čas, ale je slušnost dát včas vědět o změně času příjezdu a
zjistit, zda to chovateli nevadí .
- k feně s malými štěňaty lze vzít jen slušně vychované
a předem poučené děti
V tomto bodě nastává problém ve slově "slušně".
Každý rodič si samozřejmě myslí, že právě JEHO děti JSOU
slušně vychované. Jenže ono není slušně jako slušně. To,
že se dítě dobře učí, zdraví sousedy a umí se chovat u
stolu ještě neznamená, že se umí chovat u psů a zvlášť u
malých štěňat. A naopak dítě, které vykřikuje a ruší
neustálými dotazy, může být u štěňat velmi empatické a
jemné.
Opět je slušné informovat chovatele předem, že přijedete
s dítětem, ev. jak starým a zda to chovateli nevadí a
zda souhlasí. Znám hodně chovatelů, kteří mají špatné
zkušenosti s dětmi zájemců a štěňata do rodin s dětmi
nedávají a malé děti na návštěvu nepouští.
Podotkla bych, že to je jen odraz nevhodného chování
zájemců a jejich rodin na návštěvách u chovatelů. A
rodiče dětí by si měli před každou takovou návštěvou
uvědomit, že za své děti VŽDY a za VŠECH okolností ručí,
stejně tak jako za škody, které dítě způsobí. A ublížení
štěněti, byť nechtěné, škodou samozřejmě je.
Pokud vám tedy chovatel dovolí návštěvu s dětmi, poučte
je předem, jak se ke psům a k malým štěňatům chovat a
především při návštěvě samotné dbejte rad a pokynů
chovatele. Vězte, že chovatel nechce vás či vaše děti
zbytečně peskovat, ale jen chrání zájmy a bezpečnost
štěňat. Pokud nebudete dbát rad a pokynů chovatele,
riskujete, že nakonec odjedete bez štěněte.
Takže děti na návštěvu ano, ale pouze pod stálým
dohledem rodičů a za respektování pokynů chovatele .
- nemohu jít vybírat štěně, když mně včera uhynulo jiné
na parvovirózu
Nejedná se jen o parvovirózu, ale o jakoukoliv infekční
chorobu nebo i nachlazení, které zrovna cítíte. Jedná se
o obyčejnou lidskou slušnost a ohleduplnost, jít na
návštěvu pokud se cítíte zdraví a bez potenciálního
rizika zavlečení nakažlivé choroby. Lze pochopit, že se
na plánovanou návštěvu těšíte a nemůžete se dočkat, až
si vybrané štěně budete hýčkat v náručí, ale je
neomluvitelné všechna štěňata ohrozit jakoukoliv nemocí,
tím spíš, že některé infekční choroby mohou být pro
štěňata fatální.
Nezapomeňte, chovatel váš zodpovědný přístup jen ocení a
sbíráte tím "body navíc" .
- dobrým dojmem nepůsobí zájemce, který všechno ví a
všechno zná
Určitě je fajn, pokud si zájemce předem nastuduje
dostupné materiály o plemeni, které si vybral, navštíví
třeba i nějakou výstavu psů, zjistí jak plemeno ve
skutečnosti vypadá, pohovoří s vystavovateli a udělá si
nějakou představu, se kterou přijde na návštěvu k
chovateli. Případně, pokud již kerna měl a má pocit, že
tím pádem všechno ví a rady chovatele nepotřebuje.
Je pak smutné, pokud na všechny rady a zkušenosti
chovatele odpovídá stylem ... "já vím ... to už jsem
slyšel ... no dobře, to stejně budu dělat jinak ... ale
já jsem četl něco jiného ... jiný chovatel mi říkal
tohle ... " a nebo případně vlastně
chovatele nepustí ani ke slovu a jen hovoří o svých
zkušenostech a informacích nebo jinými způsoby dává
najevo, že jej řeči chovatele vlastně nudí.
Každý zájemce by si měl uvědomit, že štěňata jsou pro
chovatele jako děti, jsou (pokud jste si vybrali dobrého
chovatele) odchovávána s láskou a péčí podle nejlepšího
svědomí chovatele a je jen tedy v zájmu chovatele, aby
předal své zkušenosti a rady zájemci.
Moudrý člověk navíc ví, že nikdo neví všechno, tedy, ani
informovaný zájemce, a že je fajn si poslechnout rady
druhých lidí .
- tím, že pomlouvám jiného chovatele, slušného člověka
příliš neoslním
Jistě, protože kdo pomlouvá jednoho chovatele, může za
rohem / za rok pomlouvat i současného chovatele. Je
rozdíl ve formulaci vět, takže i nepříjemné zkušenosti
se dají sdělit způsobem, který předchozího chovatele
neočerňuje. Navíc někdy špatný dojem z jednoho chovatele
pramení jen z nevědomosti věci či neznalosti zájemce.
Pokud se vám na návštěvě u chovatele cokoliv nezdá
(zavřený pes na samotce, oddělená skupina zvířat,
krmení, které neznáte) je lepší se zeptat hned přímo
chovatele, než jej za rohem pomlouvat a ptát se na
nejasnosti jiných lidí. Pes může být na samotce proto,
že je v léčení a musí být oddělený a v klidu, skupina
zvířat může mít problém s jinou skupinou psů a krmení
může být sestaveno na míru konkrétnímu zvířeti.
Všechno může mít logické vysvětlení, stačí se jen zeptat .
- na otázku, kde a jak bude štěně žít, je slušné
odpovědět a neříkat, že do toho chovateli nic není
Ano, hodně zájemců má pocit, že když dají chovateli za
štěně peníze, tak je jen a jen jejich, mohou si s ním
dělat co chtějí a chovateli už do toho nic není. Je to
přesně naopak. Opravdu si zájemce myslí, že když
chovatel nakryje fenu, stará se o ní celou březost,
dopřává jí to nejlepší, prožívá s ní těžké chvíle při
porodu a pak se dva měsíce stará o štěňata i o kojící
matku, nepočítá čas, peníze, starosti ani nervy, které
při odchovu prožívá, tak že mu pak nic není do dalšího
života "jeho" štěněte?
Opak je pravdou. Dnes všichni zájemci chtějí vyšetřené
rodiče, jistotu že štěně je a bude zdravé a krásné, ale
po odběru již s chovatelem nespolupracují, neboť pes je
jen jejich a chovatel už nemá na nic nárok. Jak má pak
ale chovatel vědět jak se štěně má, jak dorostlo, kolik
zubů mu chybí, jak nese ocásek, jakou má kvalitu
srsti, jaké má problémy, pokud zájemce neudržuje s
chovatelem kontakt?
Stačí napsat dvakrát ročně email, poslat fotku a
chovatele informovat o zdravotním stavu zvířete.
To přece není tak moc za důvěru chovatele, který svěřil
zájemci štěně, ne ?
- není rozumné říkat: Vy za to chcete peníze? Já si
myslel, že psy chováte, protože je máte rád!
Zcela normální je, pokud chovatel požaduje předem
zálohu. Zájemce o štěně tím ztvrzuje svůj opravdový
zájem.
Ano, slušný chovatel, kterého jste si vybrali, má psy
rád a proto je chová. Ovšem odchov štěňat není vůbec
levná záležitost. Ano, stále někde přetrvává názor, že
fena se "sama" nakryje, "sama" odrodí a odkojí a
chovatel jen vybere štěňata, která prodá. Ano, takhle to
většinou chodí u množitelů.
Ne tak u chovatele. Pokud pomineme pořizovací cenu feny,
výstavy, uchovnění a případná zdravotní vyšetření, tak
náklady při odchovu štěňat začínají již před samotným
krytím ... vyšetření krve, progesteron (ne jeden),
stěry, pak krycí poplatek (v případně zahraničního krytí
se opravdu nejedná o zanedbatelnou částku), sono na
zjištění březosti, kvalitní krmení a případné doplňky
stravy březí feny. Pokud má chovatel štěstí, fena odrodí
doma bez pomoci lékaře, pokud nemá štěstí a vyskytne se
problém a je nutná veterinární pomoc, náklady na odchov
štěňat opět stoupají. Ať už byl porod doma či u lékaře,
je nutná následná kontrola a sono, zda je vše v pořádku.
Nu a následuje samotný odchov štěnat .. kvalitní krmení,
tuny a tuny plenek / podložek a nepočítaně pracích
prášků, odčervení, očkování, čipování, PETpasy,
rodokmeny, výbavička do nového domova. A celé
to končí dalšími doplňky stravy pro fenu, aby se dostala opět
do kondice v jaké byla před krytím. Takže představa
zájemce, že chovatel si za částku, za kterou prodá celý
vrh, koupí nový vůz, zaplatí zahraniční dovolenou a nebo
dokonce postaví dům, je zcela mylná. Je zajímavé,
že zatím co si každý umí vynásobit prodejní cenu štěňat
jejich počtem ve vrhu a zjistit tak, o kolik se chovatel
"obohatil", tak už jen málo lidí si umí spočítat jaké
jsou náklady na odchov štěňat, resp. kolik chovateli ve
skutečnosti zbude a tedy ... kolik takových vrhů by
musel mít, aby si ten nový dům / auto mohl koupit.
Odchov štěňat je velmi nákladný kůň .
- Není slušné si štěně zamlouvat a v době odběru
oznámit (a to někdy až na dotaz chovatele), že jsme si
to rozmysleli. Chovatel mezi tím možná kvůli nám odmítl
jiného zájemce, u kterého by štěně možná mělo ideální
domov.
Bohužel, velmi častá praxe zájemců o štěně. Pravda je,
že chovatelů kernů je málo, volných štěňat ještě méně a
pokud chcete mít "jistotu" odběru, je potřeba být u
některého chovatele v pořadníku a na štěně si čekat.
Čekací doba je většinou v řádech týdnů, ale může být i v
řádech měsíců. Pokud jsou všechny otázky vyjasněny již
na začátku vztahu chovatel x zájemce, není pak další
kontakt potřeba a chovatel a zájemce se vzájemně po dobu
čekání na hárání a krytí vybrané feny nekontaktují. Pak se štěňátka
narodí a mnoho zájemců na email chovateli ani neodpoví.
To je možná ještě ta lepší varianta. Horší variantou
je, pokud zájemce svůj zájem o štěně opravdu
potvrdí, ale v době odběru se již neozve nebo štěně
odmítne.
Pokud chcete, aby s vámi jednal chovatel fér, musíte
hrát fér hru i vy .
K výše uvedeným poznámkám bych doplnila ještě pár dalších ....
říkejte chovateli pravdu a nelžete
Trošku se vrátím k fér hře. Předpokládám, že pokud si
vyberete určitého chovatele, od kterého si chcete vzít
štěně, že mu budete důvěřovat. Proč jinak byste si
vybírali právě toho konkrétního chovatele a věřili, že
odchoval štěňata s řádnou péčí, pokud byste mu
nedůvěřovali? A pokud tedy chovateli důvěřujete, tak
proč potom lhát?
Pár příkladů ze života ...
- ano, budeme chodit na výstavy, ev. souhlasíme s
uchovněním, chceme TOP štěně
Co udělá chovatel? Dá vám nejlepší štěně z vrhu, to,
které se hodí do výstavních kruhů a má ty nejlepší
předpoklady být přínosem pro další chov. A majitel? Za
pár měsíců na slib chovateli zapomene, byť podepsal
souhlas s uchovněním ve smlouvě, na úpravu srsti
nepřijde a štěně nechá upravit v salonu na westíka nebo
přímo ostříhat.
Svým způsobem je tímto přístupem majitele veškeré úsilí
chovatele o posunutí chovu pryč. Chovatelskou snahou by
mělo být, aby potomci byli lepší než rodiče. Chovatel
pečlivě vybírá (nebo by měl pečlivě vybírat) chovný pár,
odchová vrh a pokud byl výběr dobrý, objeví se ve vrhu
perspektivní štěňata, která si chovatel samozřejmě
nemůže nechat všechna doma. Z takových štěňat pak vybírá
skutečně to nejlepší, pro které hledá rodinu, která by
jej nejen milovala, ale zároveň byla ochotná takové
štěně alespoň občas ukázat na výstavě a hlavně je
uchovnit. Jedině tím totiž dostává chovatelská práce
smysl. Posílit chov o další perspektivní jedince.
Takže, buďte vůči chovateli upřímní a nelžete. Pokud
opravdu nechcete chodit po výstavách, víte, že nebudete
mít čas ani na uchovnění psa, buďte upřímní a neslibujte
nemožné.
Taková práce je totiž pro chovatele neskutečně
frustrující.
- nebojte se, chceme zůstat v kontaktu a budeme posílat
fotky
Tak tohle chovatel slyší od každého nového majitele.
Bohužel, těch, kteří to myslí vážně a opravdu slib (a
podmínku podepsanou ve smlouvě) splní, je velmi málo. V
lepším případě nový majitel pošle fotku tak první dva,
tři měsíce a pak ticho po pěšině, ale ve většině případů
o něm chovatel už nikdy neslyší, na případné dotazy
majitel již neodpovídá. Neskutečně frustrující.
Dalo by se namítnout, že by byl vhodný důkladnější výběr
majitelů. Jenže ... nejen do melounu a do ženy, ale i do
zájemců člověk nevidí. Než majitelé dostanou vytoužené
štěně, naslibují hory doly, dokonce i černý les, ale po
koupi skutek utek´.
Je zajímavé, s jakou naléhavostí se klade v poslední
době důraz na výběr čestného chovatele, který zájemci
říká pravdu, komunikuje, předkládá všechna vyšetření a
doklady rodičů, ale už nikde se nemluví o čestnosti
zájemce / nového majitele.
Přitom by stačilo poslat jednou za půl roku fotku psa a
napsat pár řádků jak se má, zda byl nějaký zdravotní
problém, ev. jak se vyřešil a zda jste s novým členem
domácnosti spokojeni. Myslím, že chovatel by si to za
důvěru, se kterou vám svěřil své milované štěně,
zasloužil.
A především, měl by informace, o které by se mohl při
dalším výběru chovného páru opřít.
- jistě že přijedeme na trim, vzdálenost není problém
Opět, při předání štěněte je majitel schopen a ochoten
slíbit cokoliv a dokonce snad i zaprodat duši, jen aby
štěně bylo jeho. Ovšem po koupi se na sliby rychle
zapomíná. Nikdy jsem nepochopila, proč si lidé koupí
plemeno, u kterého je potřeba upravovat srst, ale přitom
to nejsou ochotni dělat. Proč lidé nechávají stříhat
bobtaily, čivavy, jorkšíry nebo například i kerny.
Stejně tak asi nikdy nepochopím, proč mohou jet na trim
lidé třeba 90 km, ale lidé, kteří bydlí 10 - 15 km od
chovatele, to mají na trim "daleko" a čas si nenajdou.
Srst kerna je hrubá a správná úprava je pouze trimem
(vytrhávání staré srsti) a to bez pomoci jakýchkoliv
pomůcek, jen prsty po celém těle psa. Vzhledem k tomu,
že kernů je v České republice málo a upravují je
víceméně jen zkušení chovatelé a majitelé, je jasné, že
málokterý salon umí kerna skutečně dobře upravit. Pokud
majitel nechce vystavovat, stačí upravit psa do
základních linií 3 - 4x do roka.
- my chovat nechceme (ale fenu jednou nakryjeme, aby se
nám vrátily náklady na pořízení psa)
Již jsem o pár odstavců výše psala, že odchov štěňat je
neskutečně nákladná záležitost. Pokud vám výsledek z
odchovu vyjde do nuly, dělali jste všechno správně a
byli jste celkem úspěšní. Jsou však i vrhy, kdy nevyjde
vše jak má a náklady jdou vysoko nad příjem ze štěňat.
Takže počítat s tím, že fenu nakryjete a ona vám "vrátí"
svojí pořizovací cenu, ev. přinese lehký přivýdělek, je
opravdu velmi naivní představa.
- chceme pouze TOP kvalitu a budoucího šampiona
Ač jsem před chvílí psala o nejlepším štěněti z vrhu,
tak každé štěně je živý tvor, genetika je mocná a
zaručit budoucího šampiona či světového vítěze prostě
není možné. Pokud skutečně toužíte po šampionovi, musíte
se poohlédnout po dospělém přezubeném zvířeti, kde je
již vidět typ, výška, toplinie, nesení ocasu a uší,
kvalita srsti a další atributy, které musí splňovat
budoucí šampion.
Není nic horšího, než když je majitel ze svého psa
zklamaný. Pes za své chyby nemůže a pokud chovatel dělá
svou práci s nejlepším svědomím, tak ani on není na
vině. Ne všechna spojení vyjdou a ne vždy se ve vrhu
objeví očekávané. Ale i štěňata s odlišným zbarvením,
jiným skusem nebo nestandardním ocáskem mohou být
skvělými společníky a přinášet radost do života lidí.
- věřte chovateli a zapomeňte na parkovou univerzitu
Vybrali jste si toho pravého chovatele, máte doma krásné
štěňátko a co se nestane ... objeví se průjem, štěněti
oteče oko, vyroste mu fialový chlup na hlavě, případně
vám Máňa v parku řekne, že vypadá jako úplně jiné
plemeno a že jste naletěli. V dnešní době internetu není
nic jednoduššího, než obejít chovatele a zveřejnit
problémy se štěnětem na sociálních sítích (ideálně FB) a
stěžovat si, že za všechno může chovatel. Ano, ten
chovatel, kterému o problému ani neřeknete, takže nic
neví a hlavně ten chovatel, který má s plemenem
zkušenosti a dokázal by obratem poradit, pokud by ovšem
něco věděl. Oproti tomu majitel štěněte sbírá na FB
"zaručené" rady, jak štěněti pomoct a jak jste si našli
špatného chovatele, protože se psovi v 10ti letech
(opakuji ... v 10ti letech !!!) začal dělat šedý
zákal.
Nu, co na to říct .... než začnete poslouchat Máňu z
parku nebo zveřejníte dotaz na FB, zkuste zavolat
chovateli, zda nemá s nastalým problémem nějaké
zkušenosti. Možná budete překvapeni, jak rychle vám
dokáže pomoct .
na návštěvu s rozumem
Výše jsme si řekli, že návštěva má být předem domluvená,
posun času včas oznámený a děti vychované a poučené a
všichni návštěvníci zdraví. Stejně tak by se na návštěvu
mělo ovšem jet s rozumem. Noční můra chovatele je, když
otevře branku a za ní stojí zástup Hujerů...
Protože návštěvu u kojící feny a malých sladkých
štěňátek si nemohla nechat ujít i babička a dědeček a to
hned z obou stran, tetička z 5tého kolene, všichni
bratranci a sestřenice a dokonce musela přijet i Máňa z
parku, protože jedině ta umí odhalit falešného
chovatele.
Minimálně na první návštěvu je vhodné přijet v
"nejmenším možném" počtu lidí a to i proto, že malá
štěňata ještě nejsou naočkovaná, mají sníženou imunitu a
čím víc lidí, tím větší riziko zavlečení dalších nových
bakterií a možného ohrožení štěňat. Protože ...
tetička se nepochlubí, že má pásový opar, sestřenice
užívá kortikoidovou mast na ruce nebo obličej, bratranec
je čerstvě po spalničkách a Máňa včera řešila střevní
obtíže. A přitom všichni chovají štěňátka a nechají se
jimi i olizovat.
Opět, zkuste si opovědět sami, líbilo by se vám, kdyby
se na vaše novorozené dítě přijel podívat zástup cizích
Hujerů?
ctěte soukromí chovatele
Pokud jste si vybrali chovatele podle výše uvedených
kritérií, máte k němu důvěru a chcete si od něj odvézt
vytoužené štěně, není pak důvod "lustrovat" mu celý byt.
Ano, je psáno, že by zájemce měl vidět, kde štěňata
vyrůstala, jak to u chovatele vypadá, jak bydlí a žije.
Na druhou stranu ... každý žije podle svých možností a
představ a jinak se žije s jedním / dvěma psy, jinak se
smečkou.
Navíc .. nemusí se vám u chovatele líbit, nikde totiž
není psáno, že by se chovateli líbilo u vás .
Ruku na srdce, vy byste pustili do bytu / domu úplně
cizího člověka, kterého znáte jen z emailů a možná jedné
návštěvy a nechali byste jej lustrovat celý váš domov?
Což mě tak napadá .... mám mezi majiteli štěňátek pár
skutečně skvělých lidiček, kteří se postupem času stali
přáteli, ale nikdy ... NIKDY, ani u sebesympatičtějších
a sebeuvědomělejších zájemců / majitelů jsem se
nesetkala s tím, že by přijeli na první návštěvu,
prohlédli si štěňátka a podali mi vizitku se slovy ...
"zde je naše adresa, přijeďte se prosím podívat, zda
je náš domov vhodný pro vaše štěně".
Zdá se vám to absurdní? Proč by mělo? Pokud zájemce
lustruje domov chovatele, kde štěně strávilo cca dva
měsíce života, proč by chovatel neměl právo lustrovat
domov zájemce, kde pak pejsek prožije dalších 13-15 let
života?
Jinými slovy .... představte si obrácenou situaci a
ctěte soukromí chovatele. Možná má ohrádku v ložnici a
pak opravdu není potřeba trvat na "kontrole" pelíšku.
Takže ... víme co je chovatel FCI, odpověděli jsme si na otázky, napsali jsme chovateli email a domluvili jsme si návštěvu. Takže nás čeká to nejdůležitější ... vybrat si NAŠE štěňátko .
O tom jak si vybrat to zaručeně NEJ štěně bylo napsáno
mnoho článků a koluje ještě více historek. Skutečnost
bývá většinou trošku jiná a je to opět o důvěře mezi
zájemcem a chovatelem. Nikdo totiž nezná štěňata lépe,
než právě chovatel. Má je denně před očima, tráví s nimi
spoustu času a měl by tedy dokázat zájemci doporučit či
přímo vybrat, to správné štěně "na míru". Jiné se bude
hodit pro aktivní mladé lidi, kteří plánují výlety a psí
sporty, jiné štěně se bude hodit pro starší pár k domku
se zahrádkou a jiné může dělat společníka dítěti. Takže
představy budoucího majitele by měly jít do souladu s
doporučením chovatele.
Trošku jiné to je s doporučeními, kdy by měl zájemce
dělat se štěňaty různé kejkle, jako třeba hlasité
tleskání, otevírání deštníku, házení klíčů, odnášení
štěněte do neznámého prostředí.
Zde zcela souhlasím s článkem, resp. s větou "těžko ale budeme hledat slušného chovatele, který by na podobné kejkle se svými štěňaty přistoupil".
Zcela upřímně a otevřeně říkám, že nepatřím mezi
chovatele, který by na podobné testy přistoupili. Ne
proto, že bych se bála, že štěňata "testy" neprojdou,
ale proto, že tyto testy jsou sestaveny pro služební
plemena, pro výběr jedinců vhodných pro budoucí
službu a výcvik, takže jejich provádění patří do rukou
zkušených kynologů, kteří ví co a jak mají dělat a proč.
V "rukou" nezkušených nováčků / budoucích majitelů,
mohou takové "testy", resp. kejkle nadělat víc škody než
užitku a navíc nemají žádnou vypovídající schopnost.
Takže pokud toužíte po provádějí podobných "testů",
najděte si chovatele, který s jejich prováděním bude
souhlasit.
Na výběr toho pravého štěněte vám stačí zdravý selský
rozum a otevřené srdce .
Co říci závěrem?
Stále platí .... jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá, aneb ... jak se budete chovat k chovateli vy, bude se chovatel chovat k vám
Přeji hodně radosti s novým štěňátkem