Dvoudenní výstava v Budapešti
(10.-11.05.2008)
Jednoho dne jsme se s
Katkou, Miloše a "tou větší" Jarkou dohodli, že
vyzkoušíme nějakou vícedenní výstavu v zahraničí,
tedy .... vzdálenější zahraničí než Slovensko .....
a volba padla na květnovou Budapešť. Čekali jsme hezké počasí, příjemné zážitky, a odpočinkovou "dovolenou", protože jsme se rozhodli vyjet dřív a prohlídnout si Budapešť na "vlastní nohy" :-) . Bohužel den před odjezdem si kdosi pokoušel vybít zlost na mém autíčku :-( a tak jsme neměli jinou volbu, než jet s opraveným sklem verze "samo-domo" ... Naštěstí jsme měli tři obranářky, které jsme nechávali hlídat naše "nemocné" vozítko :-) . |
|
Nicméně dvoudenní CACIB
výstava je dvoudenní CACIB a zahraničí k tomu, a tak
někteří z nás (jmenovitě já) jsme byli z takové
náročné výstavní akce tak nervozní, že výstavní
úprava začala už po cestě a to ještě v Čechách :-)) Kameice se to ovšem moc nelíbilo :-) |
|
Cestu na Slovensko už
máme v malíčku, s tím problém nebyl.
Projeli jsme tedy bez problémů Bratislavu a drželi azimut na maďarský Györ. |
|
Cesta byla přece jen
delší než obvykle a úmornější a přece jen, "ta
větší" Jarka není na cestování s námi zvyklá a tak
si s Fency rozdělily polštář a hodily šlofíka. Vidíte to spravedlivé dělení ?? Fency má 3/4 polštáře a Jarka sotva 1/4. |
|
Tak přece jen ..... bouračce jsme se vyhnuli, byť o pár minutek ... | |
Nakonec jsme ve zdraví a
štěstí dojeli až na maďarské hranice, kde sice také
platí Shengenská smlouva, ale dálniční známku, resp
jejich Vignettu je potřeba zakoupit. V Maďarsku se známky nelepí na sklo, ale zanáší se v prodejní kanceláři přímo do centrálního PC zároveň s poznávací značkou vozu. Na dálnicích jsou pak čidla, která porovnávají seznam značek v registru s projíždějícími vozy. Podvádět se tedy opravdu nevyplácí. |
|
Při nákupu známky jsme stály frontu na toalety nejen my - dámy, ale i naše výstavní hvězdy. |
A opět došlo na nervozní trimování ..... já se divím, že chudinka Kameika dojela do Budapešti s celýma ouškama .... :-)) |
..... a konečně směrovky na BUDAPEŠŤ !!!!!! |
Protože jsme měli opravdu dobrý čas a v apartmánu nás čekali až později, zastavili jsme ještě na krátký odpočinek u krásného jezera. |
... obdivovali jsme nádherné domy ...... |
..... a krásné zámečky ..... |
Samozřejmě že nemohlo chybět ani jídlo .... tentokrát ve stylu PICKNICK :-)) |
Protože jsme ale holkám nenabídli, tak se Kamei rozhlédla, a rozhodla se, že si sváču chytí sama :-)))) |
Z tohoto schodu (cca 30 cm nad vodní hladinou) se vrhla do vody ... ale kachničku nechytla. Bohužel tento "schůdek" byl kousek od naší deky a tak jsme čekali a čekali, až Kameika příjde .... nakonec jsem to nebyla já, ale Miloš, kdo odhodil foťák v dáli a jal se zachraňovat tonoucí se Kamei, protože se nemohla dostat z vody ven .... a proto nemáme fotku plavající krásky :-)) a jestli se ptáte, co jsem zatím dělala já, tak na sebe musím prozradit, že jsem zrovna svačila :-)))) |
no a pak jsem se musela jen hrozně smát, když přišla moje mokrá blondýnka .... Den před výstavou a Kamei vypadá takhle ..... |
Legrace byla i naložit mokrou Kamei do plně obsazeného auta ... najednou jí nikdo nechtěl hlídat a já s Milošem jsme byli pokrytecky rádi, že sedíme v autě vepředu a hlídáme směr a cestu :-))) Ujala se jí Jarka a tak ti za to Jarko ještě jednou děkuji :-)) |
A konečně Budapešť .... Naivně jsme si mysleli, že se jedná o erotický obchod, ale bylo to "pouhé" kadeřnictví .... značky nás zmátly ... |
A konec dobrý, všechno
dobré :-)) Dostali jsme se v pohodě na místo určení - děkuji Milošovi za skvělou navigaci, Jarce za hlídání mokré Kamei a za báječnou atmosféru v autě - hlavně ten zpěv byl úžasný :-)) a Katkce za morální podporu při cestování.
|
|
A jak jinak ..... již v
novém prozatímním domově .....
......opět JÍDLO ....... |
|
I holkám
se sbíhaly sliny .....
Sledovaly přípravu dobrůtek z nízkých pozic, doufaly v nějakou mňamku a nakonec dostaly jen granulky ..... jak hanebné ..... |
|
... a tak se urazily a odmítly s námi komunikovat :-(( Každá si našla svojí postel a po dlouhé cestě se šly chladit do svého "stanu". |
|
My jsme ale cestování ještě neměli dost a tak jsme nechali holky v klidu spát a nabírat síly na zítřejší výstavní klání a vydali jsme se obdivovat krásy Budapešti. Bydleli jsme téměř v centru a proto jsme za památkami nemuseli chodit daleko. |
|
Samozřejmě jsme hledali
i park nebo místo, kde bychom mohli holky vyvenčit.
S tím je to v Budapešti horší, netuším kam chodí se
psy. Jediné co jsme za celou procházku našli bylo jediné vyhrazené místo s pískem, určené pro venčení psů... Přitom ulice byly vesměs čisté, tak nevím, je v Budapešti tak málo psů a nebo jsou lidé tak čistotní a precizně po nich uklízí ? |
|
Domů jsme se vrátili
sice plní dojmů a zážitků, ale také ušlapaní a
unavení.
Po důkladné hygieně jsme se tedy přidali k našim třem gráciím a šli spát. Milošovi se obležení kernic moc líbilo, tolik ženských prý v posteli ještě neměl :-))) (tak nevím jak to myslel :-)))) ) |
|
Druhý den, jak jinak, nás čekal první výstavní den .... přijeli jsme jako vždy brzy a měli jsme spoustu místa na bivakování :-)) |
... a opět trimování oušek ..... ............... chudák Kameika ....... |
A nastal nácvik chůze v kruhu ..... nevím ale, kdo z těchto dvou potřebuje cvičit výstavní chůzi ...... |
... to my s Kamei jsme ranní chůzi v kruhu vzdaly a raději to maskovaly nácvikem postoje ... Přece jen ... na trávě se psi chovají jinak než v klasickém kruhu, není jim jasné, proč by VENKU, na TRÁVĚ měli stát a krásně chodit. U nás nejsou travnaté kruhy pro kerny obvyklé. |
A protože jsme měli tři holky a jen dvě handlerky, tak jsme se (pro krizový scénář kdyby všechny vyhrály) snažily zaučit i "tu větší" ..... |
... snažily jsme se ..... snažila se ...... snažili jsme se všichni .... |
Fency krásná jako vždy ... |
Pak se k našim třem kerním holčičkám přidal Mambo a Lilly a už jsme jen čekali a čekali a čekali .... |
Nastal čas konečných
příprav před vstupem do kruhu a tak se Mambo na
chvíli ocitl na trimovacím stole vedle Kenie .... Možná měl zálusk na nějaké choutky ... o tom co si myslí Kenie si můžete udělat obrázek sami :-)))) |
|
čekání bylo velmi dlouhéé a langoše tak dobréé |
|
Výstava byla úspěšně za
námi, všechny holky bodovaly jak mohly (všechny mají
maďarský CAC), ale pod žhnoucím sluncem bylo velmi horko a tak
jsme se po posouzení sbalili a jeli si odpočinout a
občerstvit se domů ... Holky byly tak žíznivé, že se u misky s vodou dokonale shodly a nehádaly se. |
|
Opět jsme nechali holky odpočívat ...... |
... a znovu jsme šli obdivovat krásnou Budapešti. |
|
|
Tentokrát jsme našli místní trh, kde naší největší radostí bylo objevení ....
...........JÍDLA !!!!!!!! |
|
Musím uznat, že tamní pizza byla skutečně skvělá a už jen kvůli ní se těším na podzimní Evropskou výstavu v Budapešti :-)))) |
A aby toho nebylo málo, tak když už je člověk v Maďarsku, tak přece MUSÍ ochutnat místní salámy, sýry, chleba ..... ... no, máte snad lepší důvod k ochutnávání dobrůtek ??? |
Aby to nevypadalo, že
jsme tam celou dobu jen jedli, tak musím přidat i
fotky z večerní, velmi příjemné, procházky po jednom
z ostrovů na Dunaji, kde se holky dosyta vyběhaly a
my jsme se snažili zmírnit ukládání tuků z báječných
lahůdek :-))) Zkoušeli jsme také fotit naše kernice na zbytcích místního kláštera .... zda se to povedlo, posuďte sami .... |
|
Vrátili jsme se příjemně
unavení a celí natěšení na druhý výstavní den . Bohužel jsme ráno zažili velmi nepříjmnou ledovou sprchu, a to když jsme přišli na uzamčené parkoviště, které jsme měli zaplacené, a našli vykradené auto a další rozbité okénko. Tentokrát bohužel to u spolujezdce. VELMI a VELMI jsme váhali zda jet rovnou domů a "obětovat" výstavu, ale nakonec zvítězila naše kerní část mozků a jelo se na výstavu s tím, že to NĚJAK dopadne
:-))))))) |
|
Opět stejné výstaviště ...... opět stejný kruh ..... |
.... a opět stejné čekání pod rozžhaveným sluncem. |
|
Tentokrát jsme ale čas to zahájení výstavy využili na obdivování dalších psích krasavců. |
Holky opět bodovali a k
CAC přidala Kamei i CACIB, všechny se tedy těšíme na
příští rok a zkusíme dodělat maďarského šampiona.
Nu a po druhém úspěšném výstavním dnu jsme opět na nic nečekali, rozloučili se s výstavou ....
........... a rychle spěchali k našemu nemocnému autíčku :-(( , které se Miloš snažil provizorně opravit. |
|
Docela se mu to povedlo, jediná nevýhoda byla, že přes karton nebylo vidět ven .... Naštěstí jsou Maďaři jako řidiči velmi ohleduplní a tak při jakémkoliv náznaku odbočení - stačí vyhodit blinkry - dávají přednost a ostatní vozy pouští. | |
Maďarskem se nám podařilo projet bez nehody a bez jakýchkoliv problémů až na hranice. Pravda, cestou jsme museli párkrát zastavit a zvětšit vrstvu lepenky .... vítr, 130 km / h a lepenka nejde moc dohromady :-) V celku ani na Slovensku nebyl s dopravou větší problém ... Provoz byl slabý a řidiči ohleduplní. |
|
Škoda jen, že se totéž
nedá říct o našich řidičích :-(( Na rovném dlouhém úseku jsme objížděli tuto nehodu. Je mi záhadou, že do označeného vozu dokázalo během následující hodiny nabourat dalších 10 vozů !!!!! Já myslím, že to hovoří samo za sebe .... BOHUŽEL :-( My jsme ale domů dorazili bez nehody, v klidu a míru. Autíčko jsem nechala opravit a už je zase jako nové :-)
|