Magická moc čísel
(13-07-13)
Když jsem s Alenou vyjížděla v sobotu chvíli po
půlnoci směr rakouský Oberwart netušila jsem,
jakou sílu budou pro nás mít dvě třináctky v
dnešním datu, třináctka je totiž mé šťastné
číslo
.
Na tento víkend jsme s sebou brali pro Oberwart Archieho, Euridiku a Kenie a pro maďarské Szombathely ještě Sylvi.
Do Oberwartu jsme přijely chvíli po otevření, v
pohodě jsme zaparkovaly a našly si místo u
kruhu. Většina ostatních vystavovatelů zde již
byla, takže jsme se pozdravili, vyvenčili naše
čtyřnohé miláčky a začaly jsme je připravovat
pro klání ve výstavním kruhu
.
Ještě před samotným zahájením výstavy mi udělal
radost pan Mayer z rakouského Klubu teriérů,
který přivezl Euridice pohár a diplom za
Rakouského klubového šampiona
. Hurá, 14 dní po
dokončení a máme ho doma. Tomu se říká rychlost
.
Před námi byli australští silky teriéři a pak už
to bylo na nás
.
Jako první šel Archie do třídy mladých. Byla ve
mě malá dušička, protože u silek paní rozhodčí
rozdala několik VD na víc byla v kruhu
hospitantka. Nu, ale Klárka s námi nebyla, takže
nebylo zbytí, musela jsem do kruhu já
. Archie spolupracuje čím
dál tím líp, takže šlapal jako hodinky
. I na stole celkem stál,
takže jsem v duchu a tajně začala doufat. Paní
rozhodčí se Archie líbil, jen mě naprosto
vyvedla z míry prostou otázkou na Archieho jméno
. Pamětliva všech
předpisů a nařízení a dobře si vědoma toho, že
rozhodčí nesmí znát jméno psa, jsem naprosto
netušila, co mám říct
. Až když mi paní
rozhodčí řekla, že by ráda znala Archieho domácí
jméno, pochopila jsem
. To se přece v kruhu
říkat může
. Paní rozhodčí byla moc
milá, na pejsky volala, mazlila se s nimi a moc
krásně s jimi zacházela. Milé posuzování.
Nicméně, Archie se líbil, pěkně se předváděl,
takže druhý rakouský CAJC byl doma
.
Po nás nastoupila mezitřída, kde byli hned dva synové Pockera - Hjohoo´s Express Hjourself, ovšem po různých matkách, nicméně, oba ze stejné chovatelské stanice - Trumpington´s. Jedním byl Max (Trumpington´s Quickly) a druhým Rolex. Třetím psem v mezitřídě byl Zalazar in Heaven paní Annamarie Schreiner. Souboj o první místo se svedl mezi polobratry a tentokrát z výstavního klání vyšel vítězně Rolex, Max skončil na druhém místě s resCAC.
V otevřených psech byl jen jeden - Teddy´s Son Vom Blumengrund - V1, CACA.
V mladých fenkách se předvedla opravdu mlaďoučká Vroni Vom Blumengrund paní Heimrich - V1, CAJC.
Dospělé feny začínaly mezitřídou, kde byla jediná fenka - Cairn-Lady´s Extra For Fulfilled Wish - V1, CACA.
Ve třídě otevřených fen se sehrál stejný souboj o první místo jako v mezitřídě psů - bojovaly zde dvě feny, polosestry po stejném otci, jako psi - dcery Pockera - Hjohoo´s Express Hjourself. A to Trumpington´s Piccata a Limecastle´s One and Only. I zde vyhrála Piccata, Nika byla druhá.
Zajímavé, vidět čtyři potomky jednoho psa po čtyřech různých matkách. Abych tak řekla, všichni byli jiní a přece stejní.
Třída šampionek byla nejvíce obsazená třída fen,
byly zde tři feny - naše Euridika, Quick Girl
Vom Blumengrund a Abby My Bright Sun Wizard of
Wishes. I tady ve mě byla malá dušička. I když
Edika Quick Girl porazila před 14ti dny v Grossu,
je to stále moc pěkná fena a těžká soupeřka. A
Abby, stála na stole jako panenka, takže jsem ve
vítězství nedoufala. O to větší bylo překvapení,
když si nás paní rozhodčí po posouzení na stole
a po několika kolečkách svolala k sobě, a
pogratulovala Abby, ovšem za třetí místo. Na
druhém místě skončila Quick Girl a světe div se,
Edika získala svůj čtvrtý a poslední potřebný
rakouský CACA
.
Další překvapení bylo, když jsme šli s Bonou
(Cairn-Lady´s Extra For Fulfilled Wish) a
Piccatou o CACIB. I zde zabodovala Edika a
získáním CACIBa dokončila i cestu za
Interšampionem
.
A aby toho nebylo málo, tak Edika postoupila
ještě do klání o Nejlepší fenu, kde soupeřila s
mladou Vroni a se svojí matkou Kenie, vítězkou
třídy veteránů. I zde se Edice zadařilo a titul
Nejlepší fena byl doma
.
Protože titul BOB získal Rolex, Edice připadnul
oficiální titul BOS
.