Magická moc čísel
(13-07-13)
Když jsem s Alenou vyjížděla v sobotu chvíli po
půlnoci směr rakouský Oberwart netušila jsem,
jakou sílu budou pro nás mít dvě třináctky v
dnešním datu, třináctka je totiž mé šťastné
číslo
.
Na tento víkend jsme s sebou brali pro Oberwart Archieho, Euridiku a Kenie a pro maďarské Szombathely ještě Sylvi.
Do Oberwartu jsme přijely chvíli po otevření, v pohodě jsme zaparkovaly a našly si místo u kruhu. Většina ostatních vystavovatelů zde již byla, takže jsme se pozdravili, vyvenčili naše čtyřnohé miláčky a začaly jsme je připravovat pro klání ve výstavním kruhu .
Ještě před samotným zahájením výstavy mi udělal radost pan Mayer z rakouského Klubu teriérů, který přivezl Euridice pohár a diplom za Rakouského klubového šampiona . Hurá, 14 dní po dokončení a máme ho doma. Tomu se říká rychlost .
Před námi byli australští silky teriéři a pak už to bylo na nás .
Jako první šel Archie do třídy mladých. Byla ve mě malá dušička, protože u silek paní rozhodčí rozdala několik VD na víc byla v kruhu hospitantka. Nu, ale Klárka s námi nebyla, takže nebylo zbytí, musela jsem do kruhu já . Archie spolupracuje čím dál tím líp, takže šlapal jako hodinky . I na stole celkem stál, takže jsem v duchu a tajně začala doufat. Paní rozhodčí se Archie líbil, jen mě naprosto vyvedla z míry prostou otázkou na Archieho jméno . Pamětliva všech předpisů a nařízení a dobře si vědoma toho, že rozhodčí nesmí znát jméno psa, jsem naprosto netušila, co mám říct . Až když mi paní rozhodčí řekla, že by ráda znala Archieho domácí jméno, pochopila jsem . To se přece v kruhu říkat může . Paní rozhodčí byla moc milá, na pejsky volala, mazlila se s nimi a moc krásně s jimi zacházela. Milé posuzování. Nicméně, Archie se líbil, pěkně se předváděl, takže druhý rakouský CAJC byl doma .
Po nás nastoupila mezitřída, kde byli hned dva synové Pockera - Hjohoo´s Express Hjourself, ovšem po různých matkách, nicméně, oba ze stejné chovatelské stanice - Trumpington´s. Jedním byl Max (Trumpington´s Quickly) a druhým Rolex. Třetím psem v mezitřídě byl Zalazar in Heaven paní Annamarie Schreiner. Souboj o první místo se svedl mezi polobratry a tentokrát z výstavního klání vyšel vítězně Rolex, Max skončil na druhém místě s resCAC.
V otevřených psech byl jen jeden - Teddy´s Son Vom Blumengrund - V1, CACA.
V mladých fenkách se předvedla opravdu mlaďoučká Vroni Vom Blumengrund paní Heimrich - V1, CAJC.
Dospělé feny začínaly mezitřídou, kde byla jediná fenka - Cairn-Lady´s Extra For Fulfilled Wish - V1, CACA.
Ve třídě otevřených fen se sehrál stejný souboj o první místo jako v mezitřídě psů - bojovaly zde dvě feny, polosestry po stejném otci, jako psi - dcery Pockera - Hjohoo´s Express Hjourself. A to Trumpington´s Piccata a Limecastle´s One and Only. I zde vyhrála Piccata, Nika byla druhá.
Zajímavé, vidět čtyři potomky jednoho psa po čtyřech různých matkách. Abych tak řekla, všichni byli jiní a přece stejní.
Třída šampionek byla nejvíce obsazená třída fen, byly zde tři feny - naše Euridika, Quick Girl Vom Blumengrund a Abby My Bright Sun Wizard of Wishes. I tady ve mě byla malá dušička. I když Edika Quick Girl porazila před 14ti dny v Grossu, je to stále moc pěkná fena a těžká soupeřka. A Abby, stála na stole jako panenka, takže jsem ve vítězství nedoufala. O to větší bylo překvapení, když si nás paní rozhodčí po posouzení na stole a po několika kolečkách svolala k sobě, a pogratulovala Abby, ovšem za třetí místo. Na druhém místě skončila Quick Girl a světe div se, Edika získala svůj čtvrtý a poslední potřebný rakouský CACA .
Další překvapení bylo, když jsme šli s Bonou (Cairn-Lady´s Extra For Fulfilled Wish) a Piccatou o CACIB. I zde zabodovala Edika a získáním CACIBa dokončila i cestu za Interšampionem .
A aby toho nebylo málo, tak Edika postoupila ještě do klání o Nejlepší fenu, kde soupeřila s mladou Vroni a se svojí matkou Kenie, vítězkou třídy veteránů. I zde se Edice zadařilo a titul Nejlepší fena byl doma .
Protože titul BOB získal Rolex, Edice připadnul oficiální titul BOS .