Daleké Kuopio
... No Copyright znovu ve Finsku
(04.-08.08.2011)
Ve Finsku
se koná jedna jediná speciální výstava za rok a
tak jsme se zase začaly chystat na cestu
. Tentokrát jsem s sebou
balila nejen Sylvi, ale i Bambiho. Původně se do
Finska měla jet ukázat i Týna (Fortuna), ale
protože jsem pár dní před odjezdem malovala celý
domeček, nafoukalo jí z neustálého větrání do
očí a dostala pořádný zánět spojivek. Pan doktor
nám dal antibiotika do očí a dlouhou cestu na
daleký sever nám nedoporučil.
Takže ze tří psů byli "jen" dva.
Na pomoc s
původně plánovanou smečkou jsem měla s sebou
Jitku od Dášenky, která byla na severské typy
kernů zvědavá, a tak se ke mě ochotně připojila.
To ovšem ještě netušila, co jí na severu čeká
.
S Jitkou jsme se sešly na ruzyňském letišti, odbavily jsme psy, což se opět ukázalo jako "obrovský problém". Ne pro nás, ale pro ČSA (se kterými jsme letěly). Přesto, že byli psi zamluvení a ověření pro let tam i zpět, doklady i přepravku pro ně jsme měly v souladu s požadavky aerolinek, tak všechno bylo problém a nic nešlo hladce ....
Po dlouhých vysvětlováních, kontrolách a ověřování jsme byly konečně odbaveny a mohly jsme nasednout do letadla.
Let byl v
pohodě, létání sice to není má oblíbená činnost,
ale se sendvičem a pitím jsem cestu ve výšinách
vydržela
.
Po příletu
do Helsinek jsme byly ve čtvrtek odkázány samy
na sebe, sraz s Cati byl až v pátek ráno.
Naštěstí vše na letišti bylo dokonale značené,
jen na psy jsme čekaly nesnesitelně dlouhou
dobu, ale dočkaly jsme se
. Jitka zajistila
ubytování v hotelu Holiday Inn, do nějž nás
zavezl hotelový autobus zdarma - takže pohoda
.
Sylvi a Bambi
byli v hotelu jako doma, okamžitě si každý
zabral jednu postel
.
Pak ale
usoudili, že jednomu samotnému je ve velké
posteli smutno, tak si spolu vlezli do jedné a
oddávali se "postelovým hrátkám"
. Okolí hotelu bylo moc
hezké, tráva, park, stromy, venčení naprosto
super. Kousek byl i obrovský megamarket, kde
jsem si nakoupily vše potřebné na snídani a
nadcházející víkend.
Ráno nás Cati vyzvedávala skutečně velmi brzo, již v 7 hodin jsme byly spakované na parkovišti před hotelem. Adié krásné počasí, adié sluníčko, adié krásná posteli s nadýchanými peřinami.
Naivně jsme si myslely, že z Helsinek pojedeme do Kuopio přímou cestou podél pobřeží a že tam za nějakých 5 hodin budeme. To jsme se ovšem spletly. Nejdřív se jelo do Tampere, kde jsme se sešly se Satu, Mikou a Tiinou. Přeházeli jsme všechna auta, abychom mohli po cestě dokládat další psy a vyjelo se směr Jämsa.
Naše auto
řídila Satu, Jitka si přesedla k Mikovi, který
velmi pečlivě procvičil její léty zapomenutou
angličtinu
, Tiina jela za námi a
kolonu uzavírala Anna se svojí dcerou a dcerou
Miky - Jasmin. V Jämse jsme doložili ještě
dalšího psího pasažéra, vyvenčili jsme naše
smečky a opět jsme se dali na cestu. V Jyväskyla
nás dojela Lena a Gerry ze Švédska. V tu chvíli
jsme tvořili konvoj z pěti aut, 12ti lidí a 20ti
psů. Následoval společný nákup na celý víkend
(vaření pro všechny v jedné kuchyni) a v plné
sestavě se jelo až do Kuopio
.
Cestou se
bohužel počasí zatáhlo, začalo krápat, pršet a
ochlazovat se a tak jsme s lítostí vzpomínaly na
slunné a přívětivé Helsinky. I když byla cesta
dlouhá, nenudily jsme se. Já si povídala se Satu
a Cati, Jitka s Mikou a obdivovaly jsme krásnou
finskou přírodu, zelené husté lesy, krásná čistá
jezera a upravené silnice. Nikde žádné
billboardy, podél dálnice plot, schovaný cca 3
metry v lese a prorostlý keři, takže to
vypadalo, že jedeme středem neporušených
panenských lesů. Krása
.
V Kuopio
jsme se ubytovali v kempu, kde se konala i
sobotní speciální výstava. Já s Jitkou jsme měly
chatku společně s Cati. Chatička byla malinká,
ale luxusní - dvě ložnice, sprcha s toaletou,
vybavená čistá kuchyňka s ledničkou, jídelna,
obývací kout s televizí, rádiem a budíkem, krytá
terasa. Krásná příroda kolem, jezero a veřejná
sauna k použití všem
.
Rychle jsme
ještě rozbalili u kruhu stan pro sobotní den,
postarali jsme se o psy, vybalili si věci a
sešli se u Satu ve velké chatce na výbornou
večeři
. Přesto, že jsme byli
všichni unavení, dokončovali jsme poslední
úpravy psů před výstavou a povídali jsme si
dlouho do noci
.
Sobotní
ráno nás přivítalo celkem přívětivě. Nepršelo,
bylo pod mrakem a chladno, ale vítr nefoukal.
Protože štěňata začínala (jako vždy
), kruh byl od chatičky
co by kamenem dohodil (a to doslova), nechali
jsme Sylvi spát doma v peřinách a šly do kruhu
jen s Bambínem. Bambi se snažil jak mohl,
dokonce porazil svého bratra Lassiho a umístil
se na krásném čtvrtém místě ve své třídě
štěňátek
. Satu měla obrovskou
radost, já také a Alena doma vyskakovala radostí
nad mými SMSkami až ke stropu
.
BOB a BOS štěně
Pak, jak je na severu zvykem, následovala třída veteránů, kde si titul BOB odnesla, zcela po zásluze, krásná fena z CHS Leavenworth.
BOS a BOB veteráni
Dál celé dopoledne následovali třídy psů. Naprosto úžasně se předvedl bratr Sylvi - Vinha, který zvítězil ve své třídě, získal CC a titul Nejlepšího psa.
Vinha
Po krátké přestávce na oběd následovaly třídy fen.
Zapomněla jsem poznamenat, že na speciální výstavu bylo nahlášeno neuvěřitelných 130 kernů !!! což znamená, že všechny třídy byly našlapané k prasknutí, většinou po krátkém společném představení všech psů rozhodčí psy rozdělila na skupiny po cca 9ti zvířatech a ty se pak posuzovaly postupně. Pro představu, ve třídě otevřené u fen bylo neskutečných 29 zvířat !!!!
Sylvi
Sylvi se předváděla s noblesou jí vlastní ve třídě šampionek, kde získala výbornou, ale mezi finálovou čtyřku nepostoupila. Zvláštní bylo, že zatím co u psů postupovali červení i žíhaní, tak ve fenách z finálových 16ti fen byly jen dvě červené, zbytek byl tmavě žíhaný.
BOB a BOS celé výstavy
Nejlepší fenou se stala krásná Švédka Leny, která v závěrečném souboji o titul BOB porazila Vinhu.
Po skončení
posuzování jednotlivých zvířat následují ve
Finsku "breeder´s class", tj. něco jako naše
chovatelské skupiny. Zde se na každou skupinu
píší posudky, a vítězí, samozřejmě, ta nejvíc
vyrovnaná. Naší "No Copyright" skupinu tvořil
Vihna, Sylvi, Turo a Mimi, tj. dva psy a dvě
feny, po třech matkách a třech otcích. Naši
červenáčci paní rozhodčí upoutali nejvíc a tak
po zásluze vyhráli
.
Vzhledem k
tomu, že zvítězit na finské speciálce jde jen
jednou za rok, neznala radost Satu mezí
.
Vinha a Sylvi
Oslavy toho
večera nebrali konce a jen nacházející nedělní
výstava nás zahnala do postelí
.
Druhý den se konala mezinárodní výstava, bohužel již ne v kempu, ale na nedalekém sportovním stadionu. Vyjeli jsme tedy opět brzo a přemístili stany a klece na další výstaviště. Na rozdíl od soboty, kdy sluníčko občas přece jen vykouklo, tak neděle nám propršela téměř celá. Hlavně odpoledne, kdy se posuzovaly feny, se spustil přímo liják a tak si to holky pěkně vychutnaly.
Na výstavu bylo přihlášených 94 kernů, třída štěňat se neotvírala.
I dnes všichni No Copyright získali známku výbornou, ale do závěrečného umístění nezasáhl ani jeden. CAC, CACIB a BOB si opět odnesla Lena, tentokrát se psem.
BOS a BOB neděle
BOB neděle
Chovatelskou
cenu získali opět naši červenáčci
.
sobotní paní rozhodčí, paní Linda Saich
Dnes jsme po
výstavě na nic nečekali, sbalili jsme věci,
odvezli psy do chatiček a jeli na after show
party k Pauliině domů
. Pauliina a její manžel
Jouni nám připravili dokonalé lukulské hody.
Servírovala se božská mana, neboť Jouni je
profesionální vyhlášený kuchař, takže jeho jídlo
bylo chuťově naprosto vyvážené, lahodné a
dokonalé
.
dort od Pauliiny
paní rozhodčí Linda Saich porcuje dort
Pauliina, jako paní domu, nám zase připravila úžasný jahodovo-mandlový dort, který se skutečně jen rozplýval na jazyku.
A nebylo
nikoho, kdo by si neřekl o přídavek
.
S postupem
času a přibývajícím alkoholem (welcome drink -
šampaňské, aperitiv - finská vodka, k jídlu bílé
či červené víno) začínali být někteří z nás
znaveni. Jitka to sice zkoušela maskovat za
náročný víkend, ale myslím, že mezi námi
nebyl nikdo, kdo by jí to věřil
.
Já měla alkohol "zakázaný", neboť Cati si chtěla párty užít a tak pondělní řízení zpět do Helsinek bylo na mě. A protože jsem začínala mít vážné obavy, že letadlo nestihneme, ráda jsem se řízení auta ujala.
dcera hostitelky - Linda Saich - Sussi
Po jídle
nás hostitelé lákaly do jejich soukromé a pravé
finské sauny. Nejdříve se nikomu nechtělo, ale
nakonec se paní rozhodčí Linda Saich i s dcerou
Alison nechala zlákat a tak se jim sauna
zalíbila, že odmítaly od Pauliiny odjet
.
My jsme si
bohužel s Jitkou zapomněly vzít plavky a tak
jsme se mohly jen smutně koukat a .... tak máme
alespoň důvod vrátit se příští rok do Finska
znovu
.
o půlnoci
Jak se den
blížil ke konci, začali být unavení všichni a
protože v pondělí nás čekala dlouhá cesta domů,
rozvezli nás taxi do kempu a hotelů
.
Pondělní ráno nás přivítalo deštěm. Nebyl to prudký silný déšť, ale spíš ten jemný a trvalý. Naložili jsme autíčko, vyklidili chatku, rozloučili se s prázdným kempem (po sobotní výstavě ani památky) a rozjeli jsme se směr Helsinky.
Bambi a Sylvi
Musím
uznat, že autíčko Cati poslouchalo na slovo a
dovezlo nás bez jediného problému až na letiště.
Cestou jsme samozřejmě zase postupně vyložili
půjčené naložené psy a rozloučily se s Mikou a
Satu, kteří v Tampere odbočili směr Turku.
Loučení se opět neobešlo bez slz, které byly
vykompenzovány slibem,
že se snad zase brzy uvidíme
.
V Helsinkách byl s odbavením psů stejný problém jako v Ruzyni, jen s tím rozdílem, že jsme vše řešili anglicky .... no, hrůza. S ČSA už nikdy více ...
Navíc na letišti přestal fungovat odbavovací počítačový systém a tak jsme v plně naloženém letadle seděli 1,5 hodiny, protože se nám "ztratili" čtyři pasažéři, kteří se orientovali podle tabulí, jež ukazovaly nesmysly .... šílené.
Ani sendvič s občerstvením mi nespravil zkaženou náladu z dlouhého nepohodlného čekání v letadle.
Do Prahy jsme
se dostali s téměř dvou hodinovým zpožděním. Mě
(a samozřejmě hlavně Bambiho
) vyzvedla Alena a Jitka
pádila na autobus směr Rakovník.
Domů jsme se
dostaly naprosto vyřízené, unavené, ospalé, ale
šťastné a plné zážitků a nových přátelství
.
Neboj se Finsko, my se zase
vrátíme
konečné výsledky soboty :
feny:
BOB CC Miketos
Loved Blessed And Beautiful
Best bitch-2 res
CC Rocco's Collar Tango Sensation
Best Bitch-3 Cairnclan's
Dakotah
Best bitch-4 Sanderfield
Peace Of Mind
psi:
BOS Best
male-1 CC No Copyright Catch Me If You Can
Best male-2 res
CC Leppäkujan Gimli
Best male-3 Sanderfield
Give Me High Five
Best male-4
Leavenworth Rags To Richesh
BOB-veteran Leavenworth
Dinah Mite
BOS-veteran
Pauper's O'Kodiller
BOB-junior
Rocco's Collar Tango Sensation
BOS-junior Teiwik
Miki Midnight
BOB-štěně
Katinkontin Tilanne Hallussa
BOS-štěně
Sanderfield This Bunny Kills
BIS-breeder's
class
1st Kennel No Copyright
2nd kennel Bezaidas
3rd kennel Sanderfield
4th kennel Rocco's Collar