Sobotní hatrick
(13.06.09)
Na víkend 13.-14.06. byla naplánována národní výstava psů v Klatovech, kam se vrátila po dlouhých 11ti letech. Proč o pořádání výstav Klatovy přišly, to nevím. Pokud někdo historii klatovských výstav znáte, budu ráda za info.
Na stejný víkend byla ovšem naplánována i mezinárodní výstava v rakouském Klagenfurtu.
Jak to ovšem udělat, abych mohla na každé z výstav předvést jednu ze svých holek a přitom se nemuset naklonovat, to mi bylo dlouho záhadou. Váhala jsem mezi oběma výstavami, až mé rozhodování pomohla vyřešit Petra s Gasem a Samem, která se rozhodla pro Rakousko a slíbila, že mi vezme Kenie s sebou . Takže jsem mohla v klidu přihlásit Kamei do Klatov .
Asi by nebyl problém požádat o předvedení Kamei v Klatovech Jitku nebo Katku a jet s Kenie Klagenfurt, ale Klatovy jsem chtěla jet osobně, protože jsem zde měla "sraz" se svým "Béčkem" - Bateiou, která šla prvně na výstavu do třídy štěňat a Bélosem.
Takže výstavy byly zaplaceny, přihlášky rozeslány a čekalo se na den "D". Cíl byl jasný, s Kenie získat, pokud to půjde, třetího vzácného CACA na rakouského šampiona a s Kamei CAC ze třídy šampionů na českého Granda.
Nastal předvečer dne "velkého klání". S Petrou jsme byly domluveny, že jí přivezu Kenie o půlnoci, kdy s tatínkem, Gasem a Samem vyráželi směr Klagenfurt. S Jitkou jsem zase měla domluveno, že v 5,30 se pro mě staví a pojedeme s Kamei a Montym směr Klatovy . Moc času jsem na vyspání neměla, ale jela jsem tentokrát s Jitkou a to (zcela vyjímečně ) jako spolujezdec. Takže ... kdo by počítal chybějící minuty spánku .
O půlnoci jsem předala Petře mého milovaného Kenýska, udělila poslední potřebné rady k předvádění a popřála všem úspěšné pořízení a hlavně, šťastný návrat . Byla jsem jako na trní a tak jsem stejně nemohla usnout. Nicméně do osidel spánku jsem stejně upadla, ale ne na dlouho, protože ve 4 mě probudila přes zavřené dveře Sumo, které bylo smutno a chtěla si hrát . Po chvilce hraní a opětovného uspávání byl tak akorát čas na ranní sprchu pro mé dokonalé probuzení, a pro přípravu občerstvení na výstavu. Akorát jsem připravila Kamei, vynesla vše potřebné před dům a Jitka s Montym už u nás zastavovali . Lépe jsme se domluvit nemohly . V klidu a pohodě jsme všechny klece, přepravky, stoly, židličky a stany naskládaly do velkého Jitčiného kufru a vyrazily jsme.
Jitka je výborná řidička a tak jsme za necelé dvě hodinky zastavily před hlavní branou klatovského Zimního stadionu. Shodou okolností a díky nepatrnému bloudění nás Miloš před branou dojel a tak nebyl problém s vynesením všech, naprosto nezbytných věcí, na stadion.
Kerni byli umístěni do haly Zimního stadionu. Na přilehlých dvou atletických stadionech byla umístěna větší plemena. Ráno jsme jim záviděli, protože na zimáku byla skutečně zima, ale odpoledne, když se do závěrečného kruhu dostavili od sluníčka spálení vystavovatelé z venku, byli jsme rádi, že jsme byli uvnitř .
Hala byla hezky upravená, kruhy menší, ale pro malá plemena dostatečné, celé pokryté kobercem. Musím uznat, že se organizátoři skutečně snažili, aby národní výstava měla skutečně atmosféru a noblesu. Kruhy byly hezky označené, vyzdobené květinami, ve všech byly pevné stoly pro posuzování i zapisovatelky a co nás překvapilo nejvíce, byla počítačová technika pro zápis posudků. Zapisovatelkám to určitě ušetřilo prsty při zapisování, škoda jen, že tiskárny nestíhaly takové množství tisku a tak se v některých kruzích tvořily fronty na posudky. To ale byly drobné "porodní bolesti" výstavy, jinak se mi výstava opravdu líbila.
Co by ještě stálo za zlepšení, byly toalety, které bohužel skutečně odpovídaly Zimnímu stadionu :-(. Jak vypadaly toalety mužů nevím, ty jsem kontrolovat nebyla , ale toalety pro ženy byly skutečně .... hrozné. Většina kabinek nešla zavřít, ve valné většině nebyla ani futra, takže dveře visely na jakýchsi rádoby pantech a kolem dveří byl "průduch" ven .... Nu, budou-li se v Klatovech na stadionu výstavy každoročně opakovat, doporučila bych skutečně zaměřit pozornost organizátorů i na lepší kvalitu a hygienu toalet.
Ale abych se vrátila k výstavě jako takové ....
Jako vždy jsme tedy dojeli hned po otevření bran a šli si hledat místo ke kruhu. Na zimáku bylo místa zatím ještě dost a tak jsme neměli problém umístit se k mantinelu "na led", hned ke kruhu.
Jen co jsme rozložili všechny naše nezbytnosti, tak dorazila Bateia i se svojí smečkou - paničkou a pánem . Protože jsem Bateiu doupravovala již v týdnu před výstavou, tak žádný zásah do své srsti nepotřebovala . Co ale nepotřebovala na srsti, to jí bylo potřeba v kruhu. Protože je Baty pravá dcera své matky (tomu, kdo zná Kamei nemusím říkat více ), tak vysvětlování správného výstavního chování bylo poměrně náročné .
Ale jedná se o její první výstavu a navíc ve třídě štěňat, tak je na trénink a nácvik ještě spousta času.
Pak už byl čas na přípravu našich krasavic a krasavce, protože kerni šli hned na začátku. Do nervozity, která s přibývajícím časem stoupala, dorazil i Bélos se svojí rodinou . Bélose jsem od jeho odchodu z našeho domova neviděla a tak shledání bylo opravdu bouřlivé . Času před posuzováním ale bylo málo a tak jsme proměnu Bélose v kerna nechali na dobu po posuzování kerníků.
Jako první nastupoval Morris a s přehledem si odnesl další titul CAJC. Atilla se do třídy otevřené nedostavil a tak hned po Morrisovi nastupoval Monty s Mambem. Montymu dnešní výstava skutečně sedla, energie měl na rozdávání, krásně stál i chodil a tak si odnesl svůj třetí poslední potřebný CAC na titul Grandšampion ČR a zároveň i titul Národní vítěz.
Skupinu fen otevírala ve třídě štěňat Bateia. Ranní nácvik pomohl, panu rozhodčímu se líbila a získala tak krásný posudek a známku Velmi nadějná 1.
Do třídy mladých nastoupila Katka s Bibinou a i ony byly úspěšné a získaly další krásný CAJC.
Třída otevřená byla zastoupena jen jednou fenou - Alexou paní Kubíčkové a ta si dnes odnesla titul CAC.
A opět v šampionkách byla "konkurence". Sešla se zde Kamei, Vanessa a Lilli Jany Kadnárové ze Slovenska. I Kamei zabodovala a získala CAC a po "souboji" s Alexou i titul Národní vítěz .
Dál následoval "boj" o titul Nejlepší mladý, kam nastoupil Morris s Bibinou. Po celkem dlouhém váhání se pan rozhodčí dnes přiklonil k Morrisovi. Inu, tak to u hezkých zvířat chodí, jednou titul získá ten, jindy zase ten druhý. Katka titul Nejlepší mladý s Bíbou už několikrát v Čechách získala a pro Morrise to byl první český úspěch .
Takže o závěrečný titul BOB nastoupil Morris, Monty a Kamei. I zde nás pan rozhodčí nechal chodit poměrně dlouho a stále váhal. Bohužel Kamei dlouhé chození nevyhovuje, zato Monty překypoval energií a zaslouženě vyhrál .
Po velkém úspěchu obou sparklinčat byl konečně čas na Bélose . Chudák netušil, co ho čeká, a tak měl z kontaktu se mnou velkou radost. Poté, co jsme ho s Katkou postavily na stůl a projely mu srst hřebenem, změnil názor a jal se poměrně důrazně protestovat . Nic mu to nebylo platné, Katčiny nacvičené profesionální hmaty ho dokonale odzbrojily a mohla jsem ho v klidu vytrimovat . Už je z něj zase pořádný kerní kluk .
Čas opět postoupil, nachýlilo se k poledni. Ti co nemuseli čekat na závěrečné soutěže se už rozjeli domů a tak jsme, my zbylí, vydali na oběd. Šli jsme tentokrát ve složení Jitka, já, Miloš, Katka a celá rodina Bélose . V příjemné zahrádce nedaleko výstaviště čas hezky utíkal. Jídlo bylo chutné, moučníky syté a počasí větrné . A v té příjemné odpolední siestě si (nejen) člověk připadal jako někde na sluncem zalité dovolené .......
S postupujícím časem narůstala má nervozita, tak asi dopadla Petra se smečkou v rakouském Klagenfurtu. Naštěstí k dobrému obědu přišla i dobrá zpráva .... Sam získal svého prvního rakouského CAJC, Gas CACA a res.CACIB, Birkie paní Pfeiferové CACA a CACIB a Kenie, světe div se, svůj krásný třetí CACA a další CACIB . Má radost neznala mezí .
Moc tímto děkuji Petře, za perfektní handling Kenie a gratuluji Birkiemu a paní Martě Pfeiferové k dokončení rakouského šampiona. Birkie je první český kern, kterému se podařilo získat oba rakouské šampionáty - mladých i dospělých . A první cairn-PES, který má rakouského šampiona. První fenou je Kamei . GRATULUJI !!!
Leč postupující čas nás opět vrátil do reality a my s Jitkou jsme se musely se všemi rozloučit a vrátit se na závěrečné soutěže. Nezůstaly jsme ale osamoceny, brzy se k nám připojila Petra s Morrisem.
Závěrečné soutěže začínaly tanečním vystoupením pětice dívek. O proti jiným výstavám to byla celkem příjemná změna.
Pak bylo pořadí víceméně stejné, jako na ostatních výstavách. Páry nastupovaly po Juniorhandlingu a tak jsme se vydali s Kamei a Montym znovu dobít stupně vítězů .
Bylo přihlášených 15 párů, takže konkurence byla poměrně značná. Posuzoval nás pan rozhodčí Milan Krinke.
Po kolečku v závěrečném kruhu jsme postoupili do užšího výběru , za což jsem byla velmi ráda. Kamei a Monty jsou si skutečně až neuvěřitelně podobní a tak ještě jednou děkuji Jitce, souhlasila s přihlášením Montyho i do této soutěže .
Takže jsme postoupili, ale na stupně vítězů jsme se už neumístili. Nevadí, i tak jsem byla spokojená. Jednou ten úspěch určitě přijde .
Dál nastupovaly jednotlivé skupiny FCI a to tentokrát rozdělené na vítěze mladých a na vítěze BOB. I to byla příjemná změna, protože se v závěrečném kruhu netísnila nepřehledná směsice všech možných plemen, ale soutěžili spolu vždy jen zástupci jednotlivých skupin.
Morris nastoupil do mladých III. skupiny FCI, ale bohužel neumístil se.
Po něm nastupoval do BOB III. skupiny FCI i Monty, ale ač jsme se snažili jak jsme mohli, tak ani on se neumístil. Pravda, na toto už jsme bohužel zvyklí, protože kerni v závěrečkách prostě moc šancí nemají. Nejsou tak atraktivní jako třeba shi-zu nebo westi či jorkové.
Takže dál jsme s Jitkou už na nic nečekaly, jen jsme "povinně" vyfotily naše miláčky a vydaly se na cestu k domovu
Kamei ....................... Monty
Pokud mohu mluvit a psát za sebe, tak jsem byla spokojena ... Monty dodělal Grand šampiona ČR, Kamei získala první CAC na Granda (konečně .... ) , Kenie má třetího CACA na rakouského šampiona a v párech Monty+Kamei postoupili do užšího výběru . To že se neumístili, nevadí. Důležité je, že jsou "konkurence schopní" a že se líbí .
Kuk .....kam razíme příště ???